Přírodní rezervace Červené blato je na samém okraji CHKO Třeboňsko v dohledu Novohradských hor. Toto významné a turisticky atraktivní rašeliniště je jedním z míst, kde můžeme nalézt i rosnatku okrouhlolistou, drobnou masožravou rostlinu.
Když se řekne Třeboňsko, tak se většina z nás rozjede do samotné Třeboně a k okolním rybníkům a malebným vsím. Tato chráněná krajinná oblast má však i několik významných rašeliništ a jedno z těch cennějších najdeme na samotné výspě Třeboňska u Jiříkova údolí. To je stará sklářská obec, která ze zdejší rašeliny v minulosti žila, ale dnes je tichou samotou, kde nenarazíme ani na skláře a ani na těžbu rašeliny. Zaparkujeme-li ovšem na nedalekém parkovišti u vstupu do Červeného blata, potkáme krásný kus české přírody.
Krajinou močálů a rašelinišť
Naučná stezka vedoucí rašeliništěm je cca 5km dlouhá a z velké části vede po dřevěných lávkách. Ty jsou atraktiví především pro děti. Vrstva rašeliny v blatě dosahuje na některých místech hloubky až osmi metrů. Rašeliniště je velmi cenné, protože je málo narušené a zachovalo si tvář tundry a druhovou skladbu rostlin z doby hned po poslední době ledové kdy vzniklo.
To vše a hlavně informace o fauně a flóře naleznete přehledně na informačních tabulích naučné stezky. Místa sušší se střídají s močály a dvěma krásnými jezírky plnými suchopýru, travin a mnoha dalších rostlin. Jednou z nich může být právě i masožravá rosnatka. Nalézt ji vyžaduje jistý pozorovací talent, ale pomoci vám může její načervenalá barva a v pozdním létě bílo-růžové kvítky.
Přibližně v půlce cesty je vyhlídkový altán. Stezka je i vzhledem k úzkým chodníčkům jednosměrná, ale přehledné značení vás nenechá zabloudit a vyrazit chybným směrem. Za hoďku až dvě, podle vaší chuti pozorovat, jste zpět u auta.
Údolím hraběnky Terezie k vodopádu
Jen čtvrt hodiny jízdy je však další zajímavost, která stojí za návštěvu. Jedná se o Terčino (někdy též nazývané Terezino) údolí u Nových Hradů. Zaparkujte na parkovišti starý pivovar a celé údolí máte jak na dlani. 140 hektarů kolem říčky Stropnice je romantickým krajinným parkem s mnoha historickými stavbami, vodopádem a našimi i cizokrajnými dřevinami. I tímto údolím vás provede naučná stezka, která má ovšem mnoho odboček a směrů.
Celé údolí bylo ještě na začátku devadesátých let dosti zpustlé a chátralo. V současné době je jeho velká část opět podobná představám Terezie Buquoiové, která vybudování tohoto parku iniciovala a jejíž jméno údolí dnes nese. Jediné co je i do dnešních dnů stále ruinou je Modrý dům, kde hraběnka trávila letní měsíce. Oproti tomu její Lázničky dnes opět slouží částečně svému poslání a poskytnou kolemjdoucím i možnost nabrat sil a občerstvit se.
Mezi nejkrásnější místa patří bezesporu zdejší 13 metrů vysoký vodopád. I ten je vybudován uměle a velmi důmyslně napájen skoro kilometrovým náhonem ze samotné říčky Stropnice. Lidská pomoc při jeho vzniku mu však nijak neubírá na kráse a je ukázkou jak naši předci uměli pracovali s krajinou.
K areálu patří i nedaleká Tvrz Cuknštejn, která ovšem byla vybudována daleko dříve než romantický park. Ta má své kořeny již v 15. století.
Na vršku nad údolím u Gabrielinina rybníku je Švýcarská chata. Původní lovecký zámeček ve stylu švýcarských horských stavení, kde byl krásný výhled do údolí a na Nové Hrady. Dnes je majitelem skautské hnutí, které zde má svou základnu.
V Terčině údolí nachodíte, pokud budete chtít vidět vše co nabízí, osm až deset kilometrů. Vše bude záležet na zvolených trasách. Pohyb po naučné stezke a zdejších značkách je velmi intuitivní a značení ukázkové.
Pokud se vydaří zima, tak vodopád zamrzá a vytváří neuvěřitelný ledopád. Celé údolí je tedy i v tomto období velmi hezké a má své kouzlo.
Zajímavost:
Buquoyové, zakladatelé Terčina údolí, byli starý francouzský rod, který do Čech dorazil s katolickými vojsky před 30 letou válkou. Generál Karel Bonaventura hrabě Buquoy vedl císařská vojska v bitvě na Bílé hoře. Za odměnu získal řadu zabaveného majetku. Díky tomu se postupně zájmy rodu přesouvají z Francie a Španělska do Čech a Buquoyové se stávají jedním z nejvýznačnější tuzemských rodů. Jejich působení v jižních Čechách je pak bráno jako velmi významné pro rozvoj jejich panství. Kromě Nových Hradů také třeba Rožmberka.
Text a foto: Jakub Moravec
