Emil a Liliana Schmidtovi se vydali na cestu v době, kdy neexistovaly digitální fotoaparáty, mobily ani internet. Jsou na ní v kuse už 39 let a domovem je jim stále stejné auto – modrá Toyota Land Cruiser.
Není to žádná mediální zkratka – manželé Schmidtovi jsou několikrát oficiálně zapsaní v Guinessově knize rekordů. Poprvé se do ni dostali v roce 1996, pak v letech 2006 a 2017. Rekordy drží v kategoriích nejdelší nepřerušená cesta, nejvíce ujetých kilometrů na jedné cestě a nejvíce zemí projetých jedním automobilem.
V roce 2017 se Guinessova kniha rekordů zmiňovala o 186 navštívených zemích a 740 000 ujetých kilometrech. Schmidtovi přitom nedávno oslavili na své cestě již 40. nový rok a na kontě mají aktuálně 218 zemí a 781 000 kilometrů.
Původně jeli na rok
Výkon je úctyhodný už proto, že Liliana oslaví letos 82. narozeniny, zatímco Emil je o rok mladší a v únoru mu bude 81. Manželé jsou 54 let a před odjezdem žili v pronajatém bytě kousek od Curychu. Původně odjížděli jen na rok, a tak tam nechali i veškerý nábytek.
Emil a Liliana totiž měli našetřené nějaké peníze, nemají děti, a tak si řekli, že si udělají roční dovolenou a procestují severní Ameriku. K tomu účelu si koupili modrou Toyotu Land Cruiser FJ60 z roku 1982, kterou na podzim 1984 poslali lodí do Montrealu. A tak to všechno začalo.
Po roce cestování se Emilovi nechtělo domů (= do práce), a když se rozhodl v cestě pokračovat, svou manželku musel chvíli přemlouvat. Nakonec ale souhlasila, ačkoli zřejmě netušila, že se jejich výlet protáhne doslova na celý život.
Modrý Land Cruiser celebritou
Snad větší legendou než oni sami se během let stalo jejich modré vozidlo. Interiér si prošel malou obytnou úpravou, takže v něm nechybí rozkládací lůžko, plynový vařič či úložné prostory, ale ani přídavné nádrže na vodu a palivo. Během cesty Toyota prošla třemi většími renovacemi. Prasklé tlumiče, defekty ani škrábance a pomačkané plechy už cestovatelé dávno nepočítají. Oba nepochybují o tom, že jim Land Cruiser bude sloužit tak dlouho, než se rozhodnou cestu ukončit.
Kde na to vzít peníze?
Ptáte se, kde na takovou cestu člověk vezme peníze? V případě Schmidtových je to kombinace několika zdrojů. Když procestovali své úspory, neváhali cestou brát nejrůznější brigády a dočasné práce. Jakmile začali být ve světě známými, začali jim posílat finanční dary jejich příznivci, s údržbou vozu jim pomáhá také sponzoring prodejců a servisů Toyoty různě po světě. A často na cestě spoléhají na místní komunitu – jak sami říkají, vždy se najde někdo, kdo vás nechá u sebe přespat zadarmo. Aktuálně již manželé pobírají starobní důchod a přiznávají, že na cestování použili i peníze, které oba zdědili po svých rodičích. Sami ale dodávají, že při tomto stylu cestování kromě peněz na naftu utratí na své cestě jen velmi málo.
Pokud vás tento příběh zajímá, můžete cestovatele sledovat na jejich webu. Ten je sám o sobě milou exkurzí do počátků internetu, ale nabízí aktuální informace stejně jako obrovský archiv z cesty.
Text: Jan Bordovský, Foto: www.weltrekordreise.ch
