Obytné automobily zažívají neuvěřitelný rozmach. Pro někoho skvělá zpráva, má však i své nevýhody. Namísto příjemného soukromí se na stáních pro karavany (stellplatzech) často mačkáme jako sardinky. V Německu se zamysleli nad tím, zda je tamější infrastruktura pro obytné vozy dostatečná. Může být tento přístup inspirací i pro české prostředí?
Dovolená na cestách s obytným vozem, již není tím, čím bývala dříve. Alespoň si na to začíná stěžovat čím dál více karavanistů ze západní Evropy. Stání pro karavany jsou podle nich často zcela přeplněná.
Někteří jsou přesvědčení, že za to mohou důchodci – údajně berou mladším pracujícím karavanistům volná místa, protože mohou na cesty vyjet kdykoli a místa na stellplatzech si pro přenocování zabrat s předstihem. Kritika se snáší i na majitelé obytných přívěsů, protože prý obsazují dvě parkovací místa najednou – s obytným přívěsem a tažným vozem. Že majitelé takových souprav na parkovištích pro obytné vozy přespávají jen velmi zřídka, kritici příliš nevnímají.
Zmizí snad dávný sen o volnosti a nezávislosti cestování, protože soused na parkovišti je od vás vzdálený sotva metr? Podrážděnost posádek narušuje celkovou náladu na cestách. Je tedy opravdu stání pro karavanisty v Evropě tak málo?
Pocity karavanistů jsou odlišné od skutečných údajů
Paušálně se taková otázka nedá zodpovědět. Nejprve si uveďme několik faktů z Německa, které nám i v tomto oboru udává trendy. Počet obytných vozů tam v posledních letech silně narostl. Pouze v roce 2016 k nim přibylo 35 135 nových vozů, to je nárůst o 24 procent. V současnosti v Německu jezdí, alespoň podle odhadu svazu CIVD, asi 460 000 obytných vozů.
Pro srovnání: v roce 1969 napočítal Spolkový úřad pro motorová vozidla pouze 4 839 obytných vozů a karavanů, o deset let později již to bylo 43 237. V roce 1986 vyšplhal tento počet již na 159 393. A bude narůstat i nadále .
Souběžně s tím začal narůstat i počet míst na vyhrazených stáních pro obytná vozidla. První obce v Německu začaly se zřizováním stellplatzů kolem roku 1970 na tehdy ještě pořád malé karavanové scéně.
První Bord Atlas, největší evropský katalog stání pro karavany, vyšel v roce 1997 a obsahoval již více než 600 stellplatzů většinou v Německu. Aktuální ročník již má dva tlusté svazky samostatně pro Německo a Evropu, v nichž obsahuje přes 6 300 míst k přenocování.
Pouze v Německu hlásí tento katalog celkem 3 621 stání pro karavany s průměrem 15 až 20 parkovacích míst na každém z nich. Nacházejí se ve městech i v malých obcích, u restaurací, na venkovských usedlostech nebo u vinohradů, u koupališť i termálních lázní, jindy zase u muzeí a hradů a samozřejmě i u hotelů. Rozmanitost míst, kde lze s obytný vozem strávit noc, je tedy obrovská.
I výrobci a prodejci karavanů se zapojili do výstavby stání pro karavany
Přibližně polovina německých výrobců obytných vozů si zřídila vlastní parkoviště k přenocování na svých firemních pozemcích – někdy lépe zařízených, někdy hůře. Zatímco Carthago, Concorde, Dethleffs, Eura Mobil či Niesmann+Bischoff rádi přivítají na svých stellplatzech všechny cestovatele v obytných vozech, například Bürstner to umožňuje pouze svým zákazníkům a návštěvníkům továrny, ale zato zdarma.
Ani Hymer neposkytuje cestovatelům v obytných vozech možnost přenocování na firemním pozemku v Bad Waldsee jen tak kdekomu. Na pozemku Hymer smí přenocovat pouze zákazníci se servisní smlouvou. Nutno ale dodat, že v blízké obci Bad Waldsee jsou čtyři jiné veřejné a dostatečně velké stellplatzy.
Ani výrobce Hobby nemá své vlastní stání pro karavany, tento výrobce z Fockbeku se však spolu s městem výrazně angažoval ve vybudování velkého stellplatzu v blízkém Rendsburgu.
Také u mnoha prodejců obytných vozů a kempinkového příslušenství jsou cestovatelé s vlastním vozidlem vítáni. Prostor k přenocování nabízí celkem 79 obchodníků po celém Německu, a to vždy na svém firemním pozemku. I když se často jedná pouze o několik málo míst, najdou zde zejména projíždějící možnost zůstat na jednu noc, a to bez poplatku. Sluší se dodat, že většinou jsou tato místa vybavena přípojkou vody, likvidací odpadu a rovněž připojením proudu.
Z pohledu Svazu karavanového průmyslu (Caravaning Industrie Verband, zkratka CIVD) tedy neexistuje „žádný akutní nedostatek stání pro obytné vozy“. Stejný názor má také ADAC s tím, že nevylučuje, že v obzvláště oblíbených turistických oblastech může někdy dojít k dočasnému nedostatku míst.
CIVD se ovšem i nadále angažuje v tom, aby se infrastruktura karavanových stání dále zlepšovala. Dr. Holger Siebert, jednatel společností Eura Mobil, Karmann-Mobil a Forster, připomněl na veletrhu CMT 2017 ve Stuttgartu potřebu budování dalších takových míst.
Ne všude je parkovacích míst pro karavany nedostatek
I přes rozdílný pohled na věc je jasné, že současně s počtem vozů současně s tím výrazně narostla i infrastruktura. Přesto se ale v poslední době kvůli přeplněným parkovištím stále šíří nespokojenost.
Tato kritika se však nevztahuje na všechna místa, ale spíše na ta intenzivně navštěvovaná. Oblasti jako jsou pobřeží Baltského moře, u Mosely, v Allgäu či některá lázeňská místa jsou u majitelů obytných vozů mimořádné oblíbená. A všechna tato místa jsou samozřejmě nejvíce navštěvována o víkendech, svátcích a v dobách prázdnin.
Ovšem dokonce ani v silně navštěvovaných regionech nejsou všechna místa vždy přeplněná. Na volná místa v atraktivním období se některé stellplatzy již dokonce snaží nalákat karavanisty i pomocí reklamy.
Není pochyb o tom, že o vytížení daného místa rozhoduje jeho poloha. Zatímco většina karavanových parkovišť třeba v Berlíně je vždy hojně obsazována, místa k přenocování více vzdálená od měst nebo od zajímavých turistických atrakcí často zají prázdnotou. Taková místa zřídily převážně obce, které podlehly trendu, ale neseznámily se důkladně s problematikou turistiky s obytnými vozidly.
Kromě toho stále více roste důležitost vybavení konkrétních míst. Mnozí cestovatelé sice ujišťují, že nepotřebují externí WC ani sprchy, ale realita přímo na místě vypadá jinak. Sanitární budovy na stáních obytných vozů jsou plně vytížené. To platí kupodivu dokonce i na parkovištích u termálních lázní. Přitom návštěvníci z obytných vozů se obvykle mohou zdarma v lázních osprchovat a používat tamější WC. Názorným příkladem tohoto trendu je Bad Königshofen v jižním Německu, kde klasické karavanové parkoviště rozšířili o komfortní sanitární budovu určenou právě pro tyto návštěvníky. Se zřetelem na tuto reálnou situaci tak vzniká dojem, že kritici přeplněných parkovišť mají na mysli spíše něco jiného – chybí jim více komfortu a soukromí při přenocování.
Zázemí pro karavany přitahuje do lokality návštěvníky
Že vysoký komfort ještě negarantuje plné vytížení, dosvědčuje i podnikatelka, která se svou rodinou provozuje stání pro obytné vozy v Bad Dürrheimu. Na základě svých vlastních zkušeností nevidí potřebu vzniku dalších takových míst. „My jsme v průběhu roku vytíženi asi ze šedesáti procent, máme tedy ještě dostatek volné kapacity.“
Tato rodina provozuje od roku 2004 všeobecně vysoce hodnocený podnik a hodně do něj investovala. Zatím ani jediný obytný vůz, který projevil zájem, nebylo nutné odeslat pryč kvůli přeplnění – jasně, vždyť je tady 242 míst. Pouze kolem Velikonoc, Vánoc a Silvestra naráží tento dobře vybavený stellplatz v blízkosti termálních lázní na své meze – zbytek roku je obsazena jen část, většinou kolem čtvrtiny kapacity.
Podobné sezónní špičky zažívá také Hans Bahrenburg, vedoucí parkoviště pro karavany u Kuhhirtenu: „Mé parkoviště se 72 místy je v průběhu roku vytíženo ze 45 až 50 procent.“ Přesto musí tento provozovatel ve 20 až 25 dnech v roce posílat zájemce jinam, pokud si u něj předem místo nezajistili. A to i přesto, že si svůj prostor v silně frekventovaných dnech může rozšířit díky vedlejšímu areálu o dalších 120 parkovacích míst.
Ve svátečních dnech a během slavností v Brémách je však poptávka velmi vysoká. „V lednu a v únoru je tady mrtvo, to si snad nevydělám ani na benzin, abych sem mohl přijet.“ Pouze díky dlouhodobé kalkulaci vynáší toto parkoviště dostatečný zisk – proto je Hans Bahrenburg proti zřízení dalšího stellplatzu v Brémách.
Požadavek na větší počet míst pro karavanisty pociťuje jako uměle vyvolaný. „Problém máme v luxusu,“ říká k této věci. „Žádný cestovatel v obytném voze již nechce spát na malé návsi u kostela, chce se nacházet na komfortním místě k přenocování – bohužel však za poplatek odpovídající oné vesnické návsi.“ Původní filozofie cestování v obytných vozech, tedy v podobě skromné dovolené blízko přírody, stále více směřuje k čím dál komfortnější dovolené a mnohé posádky vozů očekávají špičkový servis.
Evropský Motorhome Club to však vidí jinak. „Kapacity již nestačí,“ prohlašuje Joachim Sterz, tiskový mluvčí klubu. Proto klub v roce 2015 zahájil iniciativu „Kde všude chybí parkoviště pro karavany?“ a zařadil do ní od té doby více než stovku německých měst a obcí. Ty se mají podle členů klubu stát potenciálními lokalitami pro zřízení nových stellplatzů.
Jen velmi málo obcí však vyjadřuje ochotu o něčem takovém diskutovat. Závazný příslib zatím není ani jeden.
„Z pohledu EMHC je nesmysl, že města jako Darmstadt, Frankfurt a Heidelberg nemají žádná místa pro přenocování v obytných vozech“, kritizuje situaci Joachim Sterz. „Stejně jako Dirk Dunkelberg z DTV si i my myslíme, že počet takových odstavných míst pro obytné vozy je třeba v Německu výrazně zvýšit. Je také na výrobcích a obchodnících, aby se konečně podíleli na iniciativě zřízení dalších takových míst“.
Příkladem pro takovou angažovanost by mohli být provozovatelé kempů. Po celém Německu zřídili mnozí majitelé kempů taková odstavná parkoviště před závorou svých kempů. Poznali totiž, že se jim jinak ztratí takoví hosté, kteří nechtějí nocovat ve vlastních vozech – tím tito majitelé v podstatě podporují turistiku v obytných vozech.
Stání pro karavany nejsou konkurence pro kempy
Dokonce i Spolkový úřad kempinkového hospodářství (BVCD) v Německu na svém zasedání již v roce 2014 přijal rozšíření svých stanov. Změna uvádí, že BVCD bude dále vystupovat nejen jako zástupce zájmů německých kempů, ale současně i parkovišť pro obytné vozy; vše bude uznávat jako jednotnou součást kempinkových aktivit. Jeden z členů představenstva je pak plně zodpovědný za parkoviště obytných vozů.
Dr. Günter Riechey, předseda BVCD, k tomu říká: „Chceme se zaměřit na karavanová parkoviště, zaměřit se na jejich specifické zájmy a realizovat je.“
Za tím vším je poznatek, že ne každý cestovatel v obytném voze chce přenocovat přímo v kempu, a že v hustě obydlených oblastech často takováto parkoviště chybí. Proto „vidíme stání pro obytné vozy jako dobrý doplněk k nabídce kempů“.
Nedostatek stellplatzů ovšem tento svaz nepotvrzuje, a to ze dvou důvodů. Jednak proto, že taková místa sice jsou v hlavní sezóně a v určitých regionech zcela plná, ale to je v jiných oborech cestování a ubytování úplně stejné. Dalším důvodem je, že existují období, ve kterých je vytížení spíše velmi malé. „Zde musí být vyvolána poptávka k tomu, aby si například důchodci nebo dvojice bez dětí udělali dovolenou spíše mimo prázdniny, tím by se dosáhlo vyrovnání kapacit.“
V oblasti stání pro obytné vozy se nejen v Německu něco děje. Jejich počet nadále roste, nabídka je stále rozsáhlejší. Přesto není od věci poukázat na to, že mnozí cestovatelé v obytných vozech příležitostně stojí před branami přeplněných stellplazů, ovšem prakticky všude existují alternativní místa v okolí. Mluvit o nouzovém stavu se vzhledem k právě vylíčenému vývoji ale nedá.
Text a foto: Jan Bordovský