Včera jsem měl možnost se v Praze zúčastnit slavnostní premiéry filmu. V hledišti kina ve Slovanském domě seděla velká část štábu i herců, kteří přes samotnou projekcí pronesli pár děkovných řečí a historek z natáčení. Tak jaký film vlastně je a stojí a doporučení?
České komedie posledních let nemají až na výjimky zrovna nejlepší pověst. Buď jsou to projekty, kde nedostatek nápadu, děje a humoru bohatě vyvažuje množství reklamy a product placementu, nebo jsou to komedie s přídomkem „hořká“, které se snaží o humor na pozadí nějaké vážné události, ideálně tak, aby divák odcházel z kina pobaven a zároveň zamyšlen. Odpočinkové komedie, které mají nápad, ale zároveň si na nic nehrají, jsou nedsotatkovým zbožím.
Prázdniny s broučkem patří mezi vítané výjimky. Pod taktovkou mladého režiséra Jiřího Matouška, který se podílel i na scénáři, vznikla milá a nenáročná letní komedie, ve které se pozná nejeden karavanista.
Svěží film, ve kterém se poznáte
Film s přímočarým a svěžím dějem, očekávaným koncem a milým humorem, zato bez zbytečných zvratů, přehnaného product placementu či hraní na nostalgickou strunu dávných časů.
Hlavní hrdinka v podání Báry Polákové je milou manželkou a matkou dvou dětí, která zklidňuje každou situaci a je bezmeznou oporou svému manželovi Lukáši Příkazskému, který cítí povinnost dopřát své rodině dovolenou u moře ve kvalitě, jakou si celá rodina zaslouží. Oprava auta mu moc nejde, ale všem výzvám čelí obětavě a s odhodláním.
Cesta k moři je hlavním motivem filmu, ale její podoba se změní ve chvíli, kdy hlavní hrdinka zdědí Broučka, starého obytného forda, který v ní vyvolá vzpomínky na cestovní v dětství. A jak divák brzy pochopí, kvalitní dovolenou určují úplně jiné věci než letadlo, počet hvězdiček hotelu ani all-inclusive stravování. K tomuto poznání posádka Fordu dojde samozřejmě až na samém konci filmu.
Na filmu Prázdniny s broučkem mě bavily romantické záběry české krajiny, vtipné venkovské scény, uvěřitelný děj, nenucený humor, relativně malé množství postav a celková uvěřitelnost scénáře. Vadila mně naopak někdy až příliš výrazná hudba (jinak moc povedená!) a trošku přehnaná „pytlácká“ dějová linka dvou dětských postav, která by se dala pojmout uvěřitelněji, přeci jen léto na venkově nabízí pro zábavu dvou děti bezpočet možností.
Jinak jsem sám sebe v mnoha scénách poznával, od balení karavanu, přes nečekané situace na cestách, až ke skutečnosti, že ty nejlepší zážitky se nedají naplánovat. A jak mi při rozhovoru režisér Jirka Matoušek potvrdil, čerpal ze svých vlastních zkušeností a zážitků, což je ve filmu poznat.
Z české kinematografie si pamatuji kromě Prázdnin s broučkem už jen jeden film (resp. seriál), kde si zahrálo cestování s karavanem, a tím jsou Chobotnice z II. patra. V obou se objevil Pavel Zedníček, čímž mu tímto uděluji ocenění za nejaktivnějšího herce v českých filmech o karavaningu 🙂
Film Prázdniny s broučkem jde do kina od 18. dubna. Pokud máte rádi pozitivní filmy s nenáročným dějem, hezkými záběry, příjemným hereckým obsazením a nenuceným humorem, můžu vám jej doporučit.
Stránka filmu na portálu ČSFD:
https://www.csfd.cz/film/1394394-prazdniny-s-brouckem/prehled/
Text a foto: Jan Bordovský
