Můžeme si říkat, že se nás to netýká. Skutečnost, že automobilům se spalovacím motorem zvoní v Evropě umíráček, ale nezastavíme. Zákaz prodeje aut na benzín, naftu, ale i hybridů, se plánuje nejpozději od roku 2040, v mnoha zemích však už dříve. Knaus proto letos jako první přišel s kompletním konceptem elektrického obytného automobilu.
Holandsko a Norsko se zbaví spalovacích motorů dokonce už za tři roky a Německo za 12 let (2035). Je zkrátka nejvyšší čas začít se připravovat na novou éru.
Na Caravan Salonu v Düsseldorfu jsem již v minulosti viděl celou řadu pokusů, jak udělat obytné vozy přátelštějšími k přírodě – hybridní pohon 4×4 na baterie představoval jako koncept již před pár lety Hymer, Dethleffs se zase pochlubil karavanem pokrytým solárními panely, který měl elektricky poháněnou nápravu a mohl tak pomoci tažnému vozu. Bylo to ale ještě v době, kdy je nic nenutilo své produkty přeměnit v sériovou výrobu.
Od konceptů k sériové výrobě
Teď je situace jiná, a nebojím se říci – a průzkumy to potvrzují – že část společnosti a potenciálních uživatelů už i očekává, kdo s čím přijde a kdo dá baterkám pod kapotou obytného vozidla největší smysl. A zejména mladší generace čím dál více bere v potaz i to, jakou stopu po nich zanechává jejich činnost. Věc je tedy nutné brát jako důležitou i v tomto kontextu.
Problém je, že zatímco běžné automobilky mohou uvést na trh modely vyvinuté přímo pro elektromobilitu a vybavené akumulátory podle svých představ, výrobci obytných automobilů takové možnosti nemají – v sériové výrobě budou odkázáni na to, s čím přijdou výrobci dodávek a jejich podvozků.
A u užitkových automobilů typu Transit nebo Ducato to zatím vypadá, že tyto vozy budou v elektrické podobě nabízeny především jako městské a rozvážkové – čemuž bude odpovídat také běžný dojezd. Ten se úplně neshoduje s požadavky, jaké na ně mají karavanisté.
Výrobci obytných automobilů tak zatím mohou přicházet jen s prototypy a koncepty z vlastní dílny. Letos to byl Knaus se svým novým modelem E.POWER DRIVE. Ten vychází ze základu oblíbeného polointegrovaného modelu Van TI 650 MEG a na první pohled nepoznáte rozdíl. Viditelné změny začínají až v kabině řidiče.
Hlavní změny jsou pod kapotou
U elektromobilu samozřejmě není zapotřebí klasické řadící páky. Její místo tak zabrala konzola s tlačítky, které umožňují volbu jízního režimu jako u běžného “automatu”. Jedno tlačítko navíc zapíná topení a vyhřívání baterie v případě velké zimy. Další tlačítko vypíná brzdění pomocí rekuperace, která by mohla například na zledovatelém povrchu dostat kola do smyku.
V kokpitu se výrobce pokusil o co nejpříjemnější komunikaci mezi vozidlem a řidičem. Výsledkem je koncept se dvěma velkými displeji. Ten napravo má úhlopříčku 12” a vedle rádia vám zorazí také informace o vozidle, tocích energie a vaší jízdě. Druhý displej nahrazuje analogovoou přístrojovou kapličku a plní běžné funkce tachometru apod.
Malý dojezd zachraňuje záloha – generátor v podobě wankelova motoru
Elektromotor má výkon až 180 kW, což na takový typ vozu není vůbec špatné, a i s plnou čtyřčlennou posádkou jej rozpohybuje na 110 km/h. Kapacita baterie je ale jen 35 kWh, což znamená podle měřícího cyklu WLTP čistě na baterii dojezd jen okolo 90 km na jedno nabití.
Tento údaj má v praxi jen jedinou výhodu – baterie je rychle nabitá, kdy z běžně dostupné sítě potrvá nabíjení asi tři hodiny. Pro potřeby cestování je to hodnota úsměvná. Musíme ji ale brát v kontextu toho, že se jedná o plnohodnotný a kompletně vybavený obytný automobil, nikoli malou “kempovací” dodávku s rozkládacím lůžkem. A takový vůz něco váží.
Baterie je jinak umístěna na úrovni podlahy v zadní části vozu, poháněná kola jsou ta přední a systém samozřejmě umožňuje rekuperaci elektrické energie při brzdění.
Aby byl vůz v praxi lépe využitelný, je vybaven tzv. Range extenderem (REX) pro zvýšení dojezdu. A tato věc je na celém vozidle možná nejzajímavější. Jedná se totiž o pohonnou jednotku, která se sama aktivuje, když se baterie blíží ke svému vybití. REX umí pomocí svého generátoru baterii nabíjet, ale také přímo napájet motory vozidla, a díky měniči na 230 V také dodávat elektrickou energii celé obytné nástavbě.
Výrobce udává, že díky tomu je vůz za normálních okolností plně soběstačný až pět dní.
Srdcem pomocné jednotky REX je – držte si klobouky – wankelův motor! Tříválcový rotační motor byl zvolen po důkladném zvážení všech okolností proto, že nabízí tichý a hladký chod, běh v optimálních otáčkách pro výrobu elektřiny, snadnou zástavbu a malé rozměry, a také menší množství součástek.
Wankelem to nekončí – budoucností je vodík
Vývoj zde ale nekončí – Knaus by chtěl výhledově místo motoru použít palivové články, jejichž odpadním produktem je čistá voda. Vodík potřebný k provozu by se uchovával v nárazuvzdorné nádrži na místě té naftové.
Výrobce však musí vyřešit ještě jeden problém – aby se vešel do celkové hmotnosti 3,5 tuny se čtyřmi cestujícími, plnou výbavou a smysluplnou doložností vozidla. To je také jeden z důvodů, proč nelze zatím nabídnout výrazně větší dojezd. K tomu bude potřeba zasáhout do mnoha výrobních postupů i materiálů.
Konečným cílem projektu KNAUS E.POWER DRIVE je pak plně ekologické vozidlo s čistým a ekologicky udržitelnýmbprovozem, a také co nejvyšší soběstačností, avšak s veškerým dostupným komfortem na cestách.
Těším se na vývoj tohoto projektu, i na to, co nám v této oblasti představí ostatní výrobci dodávek a obytných automobilů.
Text: Jan Bordovský, Foto: Knaus-Tabbert AG
